Mé první snímky byly pořízené přístrojem mého bratrance – české výroby FOKAFLEX, v necelých 14. ti letech. Dosti mě to učarovalo, takže po ukončení měšťanky v roce 1959 jsem si přál za vysvědčení nejznámější fotografický přístroj formátu 6x6 – FLEXARET VIa automat, tehdy stál necelých 1400 Kč, což byl měsíční plat mého otce. Takže mé vlastní prvotiny byly pořízeny tímto vynikajícím přístrojem (na tehdejší dobu), převážně snímky mých spolužáků a vrstevníků, včetně snímků rodiny. Po maturitě jsem přešel studovat učitelství na Pedagogický Institut do Olomouce, kde byl do studia zařazen i předmět Praktikum Fotografie, přednášel výborný pedagog a vynikající fotograf – pan Miloš Roháč, který mi dal první důležité základy teorie fotografické tvorby, včetně i důležité praktické části ve fotokomoře.
Počátkem 70. let minulého století jsem se seznámil s vynikajícím fotoamatérem – pan Ladislav Kryl. Tento výborný člověk a uznávaný fotoamatér mě do amatérské fotografie řádně zasvětil. Naše společné zájmy – fotografování - přešly ve velké kamarádství a časem jsme také přešli na amatérskou filmovou tvorbu, převážně formátu 8mm. V roce 1973 na doporučení p. Kryla jsem se stal řádným členem litovelského Fotokroužku při SZK Tesla Litovel, kde jsem členem až doposud. Tady jsem poznal celou řadu nadšených příznivců fotografie – pan Vlastimil Kulhánek, pan Kocián a jiní, kteří na moji osobu dosti zapůsobili. Začal jsem se fotografické tvorbě věnovat mnohem vážněji. Na doporučení Fotokroužku SZK Tesla Litovel jsem dálkově studoval Okresní školu Výtvarné fotografie při Okresním kulturním středisku v Olomouci a to v letech 1975-1977. Tam jsem poznal celou řadu výborných pedagogů v oboru Výtvarná fotografie, jako Dr. Sapara, pan Rupert Kytka a jiní. Během studia jsem poznával hlouběji teorii i praxi fotografické tvorby. Již od počátku výtvarné fotografie jsem se zaměřoval převážně na fotoreportáže a fotodokumentaci, současně při tom jsem neustále pořizoval i veškerou rodinnou tématiku.
Převážnou většinu pracovního života jsem pracoval, jako řidič autobusu zájezdové dopravy, nejen tuzemska, ale i zahraničních zájezdů. Na všech cestách mě neustále doprovázel můj fotografický přístroj, někdy také filmová kamera.
Počátkem 70. let jsem se při fotografické tvorbě zaměřil na Japonské přístroje značek Canon, Minolta a Pentax. Koncem 90. let jsem jednoznačně přešel na přístroje japonské firmy Nikon.
Jako člen zdejšího fotoklubu se každoročně účastním společných klubových fotografických výstav. V roce 2007 jsem měl svoji autorskou výstavu fotografií v Olomouci a na podzim roku 2007 v Moravské Třebové. Počátkem roku 2008 potom v Pardubicích. V současné době pracuji jen s digitálními přístroji, občas ještě také i analogem při pořizování černobílých fotografií.
